Den vítězství.

V předvečer oslav 9. května jsem přemýšlel, jaký dárek dát babičce v tento den? Pro ni to není jen den volna, pro ni je to „dovolená se slzami v očích“. Je domácí frontovou pracovnicí, po celých pět let války pracovala pro dobro země den co den se svou prací a přiblížením vítězství. Nejjednodušší je koupit si dárek v nejbližším obchodě, ale v tomto věku (a moje babička letos v srpnu 90 let) nebudou „dárkové“ dárky tak cenné jako něco ručně vyrobeného. Tak jsem se rozhodl potěšit babičku tím, že jsem jí udělal dárek svými vlastními rukama, ze dna mého srdce, ze dna mého srdce ... Kdysi kdysi babiččina dacha voněla květinami a potěšila každého kolem ní svou krásou, ale teď je pro babičku ze zdravotních důvodů velmi obtížné pracovat v zemi. Takže vyzbrojený hrábě, lopatou, kolečkem a dalším vybavením jsem se pustil do práce. Vybral jsem si malou plochu pro čištění, asi 10-12 čtverečních. m. Na začátku jsem vyřízl starý, suchý angreštový keř - plody se dlouho nepřenášely a jeho vzhled nakonec nebyl „obchodovatelný“. Naložil jsem celý kolečko s angreštovými větvemi. Pak shromáždila téměř plný kbelík koše - starých květináčů, několika plastových lahví, kousků papíru. Vyškrábal jsem na list a suchou trávu (otočil se celý kbelík) a začal jsem kopat. Nejtěžší a nejdelší práce. Při kopání byly odstraněny 2 kolečka a 1 kbelík s trávou a kořeny. Potom jsem maloval kola a sudy na květiny, všechno jsem dal na své místo. Nyní zbývá jen čekat na rozkvět rostlin a dacha babičky opět vůně sladké, potěší hostitelku i lidi kolem. Granny se můj dárek opravdu líbil. Význam provedené práce je podle mého názoru velký - neměli bychom zapomínat na válečné veterány a domácí pracovníky, protože nám dali jasné a mírové nebe nad hlavou. (Fotografie ukazuje koláž před a po provedené práci)